Máma by měla být mámou, ne služebnou
Příchod miminka do rodiny je velmi velkou událostí, kterou se všechno mění. Zpočátku je skutečně veškerá péče kolem dítěte pouze na matce, většina žen se z tohoto úkolu nevykroutí. Dítě ale roste, a aby byl jeho vývoj správný, musí se i osamostatnit. Hodně maminek se ale nechce vzdát bezbřehé péče, takže ze svých ratolestí vychovávají nesamostatné a na mámě závislé děti. Jenomže i výchova jako taková by měla mít jasná pravidla a stanovené hranice, aby i mámy měly čas samy na sebe nebo svého partnera. Dobrým pravidlem se osvědčila večerka, například v osm hodin večer, kdy děti ví, že mají nevyhnutelnou povinnost jít spát.
Pokud je máma nešťastná, protože je uhnaná neustálou stereotypní prací, občas zpestřenou o nějaký zádrhel nebo prekérní situaci, stává se nešťastné i její dítě. Unavená máma neznačí nic dobrého. Přehnaná péče pak způsobí, že například dvouleté dítě není schopno dojít vykonat svoji potřebu na toaletu, přičemž jsou i případy pětiletých dětí, které se neumí samy obléci. Přitom stačí málo, dítě je stále v procesu objevování a učení se, musí mu být ale tento rozvoj osobnosti umožněn. Pokud máma dělá za děti vše, uklízí po nich pokoje i oblečení ze židle, vytváří si tak z rodičovství hotové galeje a stává se služebnicí, ne mámou s láskyplnou náručí.
Nejhorší na tom všem je, že netrpí jen ona, nýbrž všichni okolo. O atmosféře v rodině nebo dusnu mezi partnery co se milostného života nemluvě. Je otázkou, jaký člověk vyroste z malého dítěte, kterému máma celý život jenom pomáhala a posluhovala, starala se o něj s nekonečnou láskou a kdejaké průšvihy za něj řešila. Určitě první rok od narození dítěte je nejtěžší a nejsložitější. Jenže i péče o dítě v tomto období se dá rozdělit mezi rodiče. Sestavení plánu, kdo bude mít jaké povinnosti, jak to bude se společnými chvílemi nebo kdy je možné vyrazit na nákup nebo výlet společně, určitě stojí za to. Mámě tak odpadne několik málo prací a může si najít čas chvíli sama pro sebe. To samé platí ohledně výchovy. Asi od jednoho roku věku dítěte je třeba dát směr pravidlům, podle kterých rodiče společně vychovají jejich potomka, v případě sourozenců je na místě dávat pozor při obviňování jednoho nebo druhého.